Moje Hi-story

V 18 jsem stěží kváknul, ve 20 jsem mluvil plynule. Jak to?

Zajímavý... předtím jsem se za 5 let školní angličtiny skoro nic nenaučil

Co mi tehdy řekla učitelka, bylo ale jen potvrzení toho, co jsem si myslel - rozhodně jsem neuměl mluvit (dost podstatná část jazyka, bohužel 🙂 ). 

Zároveň mě to utvrdilo v další věci - školní výuka angličtiny není pro každýho. Já se anglicky nenaučil ve školní škamně. Podívej se, jak jsem se úspěšně bránil angličtině.

Pobyt v zahraničí? Chci!

Pak jsem šel na vysokou do Liberce a zjistil, že studenti mají možnost vyjet na studijní pobyt do zahraničí. A to mě neuvěřitelně lákalo! (především proto, abych se naučil řeč a zažil něco novýho)

Samozřejmě jsem chtěl jet na studijní pobyt do Anglie, ale tam byl velkej nával lidí. Pokud je navíc výběrový řízení v angličtině, pojedu (v lepším případě) na Slovensko… 🙂

“Pojedu jinam!” řekl jsem si

No jo, ale kam? Protože podmínkou Erasmu je světový jazyk (nejlépe angličtina). A proto jsem si napsal jako svůj druhý jazyk angličtinu (první jazyk byl maturitní jazyk - v mém případě němčina).

A na angličtinu jsem se přihlásil. Měl jsem 10 měsíců.

První překážka byla hned za rohem

První překážkou v mém plánu byl papír na dveřích učebny angličtiny: “Z kapacitních důvodů se nedostali: … Martin Srníček …” Jo, byl jsem tam.

V tu chvíli jsem si řekl: "A co teď?" pak jsem si vzpomněl, jak jsem při vyplňování formuláře na cizí jazyky jen tak ze srandy napsal italštinu jako náhradní jazyk (zbožňuju totiž italskou kuchyni - pizzu, pastu, lasagne, caprese, ...).

Fakt jsem byl přesvědčenej, že mě vezmou na angličtinu, a že se mě to týkat v žádném případě nemůže. A ejhle - může!

Tady jsou moje začátky s italštinou (ano, čtete správně!)

Tak jsem se učil německy a italsky. Angličtina nic. Začal jsem si čím dál častěji říkat, že jestli se chci naučit anglicky, musím vyrazit do světa.

Každý další semestr italštiny mě v tom jen utvrzoval. Italština mě sice bavila a měl jsem v ní skvělé výsledky, ale když vyrazíte mimo Apeninský poloostrov, je vám celkem k ničemu.

Řešení bylo naštěstí hned kousek za překážkou

Michal, jeden z mých spolužáků na vejšce, chtěl taky vyrazit do ciziny. Uměl anglicky velmi dobře. Tak nějak jsme začali plánovat, že vyrazíme do ciziny na zkušenou.

Zjistil jsem, že jsou volná místa do zemí, kde mluví lidé anglicky velmi dobře, ALE není tam takový nával jako do Anglie.

Jediná maličkost byla v tom, že aby vás škola vyslala studovat do ciziny, museli jste umět anglicky.

Bez “papíru” s potvrzením mě nikam nevyšlou. Dobře, kde seženu papír?

Pro někoho by to byla nepřekonatelná překážka. Řekl jsem si, že mě ale nezastaví. Fakt jsem chtěl vycestovat a konečně už se učit anglicky. 🙂

Michal tehdy dostal super nápad - “Hele, nás teď učí jeden Američan a je to fakt pohodář! Navíc je gay, takže …” 

Počkej! Jako já chci jet do ciziny, ale ne za každou cenu. Podívejte se, jak to vlastně tenkrát bylo (nebojte, žádný péčko 🙂 )

Zvláštní pocit, když na to období vzpomínám...

Upřímně, představa toho, že se učím účetnictví v angličtině, kterou neumím, mě dost děsila. A pak ještě to účetnictví… to jsem nechápal ani v češtině. 🙂

Jaký je to pocit žít v zemi, kde lidi umí perfektně 2 jazyky, a vy nerozumíte ani jednomu z nich? Zvláštní 🙂

Přijel jsem do Dánska, hned od začátku jsem díky svojí neznalosti angličtiny přitahoval trapasy a komický situace. To, že jsem neuměl ani dánsky je vám celkem jasný. Mrkni jak jsem se učil dánsky na kurzu v angličtině (a buď rád, že jsi to nezažil)

Za 3 týdny jsem uměl líp dánsky než anglicky (čtete správně - dánsky!)

Pro mě to nebylo žádný překvapení, ale myslím, že nikdo z mých spolužáků se tímhle “pochlubit” nemohl. Jsem king! 🙂

Tím ale výčet mých trapasů nekončí. Zdaleka ne

Než začala škola, poslali mě například na preventivní prohlídku k doktorce. Sice jsem byl ve formě, moje dánština celkem taky, ale na doktorku to ještě nebylo.

Byli jste už někdy u doktora, kterej vás vyšetřuje a vy mu nerozumíte ani slovo? Já jo 🙂 Jak jsem od doktorky dostal kondom

Chodil jsem do školy, seděl tam a jen se usmíval anglicky

Ve škole jsem seděl na hodinách, poslouchal výklad v angličtině a nevěděl “vo co gou”.

Jediný, co jsem dělal, bylo to, že jsem si jak blázen vypisoval slovíčka. Přesně ty, co jsem tušil, jak se asi píšou, a pak si je hledal ve slovníku.

Někdy jsem jen seděl a poslouchal anglicky něco, čemu jsem nerozumněl. Zajímavý je, že tohle poslouchání mi dalo mnohem víc, než to šílený listování slovníkem.

I když mám ruce a nohy, jsou situace kdy to prostě nestačilo

Problém výuky jazyků

Vzpomeňte si sami, co vám při učení jazyků chybělo ve škole úplně nejvíc? MLUVIT.

Nemyslete si ale, že jsem se slovníku vzdal tak lehce Ještě dobrých pár týdnů jsem ho nosil všude s sebou v domnění, že mě spasí. Třeba když jsem si šel do banky založit účet.

Příběhy jako z banky se mi stávaly každej den. Někdy jsem si poradil rukama nohama, jindy (jako třeba v bance) ani to nestačilo. S bankou mi nakonec pomohl Michal.

Po pár týdnech školy přišel další důležitý milník - moje první prezentace v angličtině.

To bylo nervů! Všechno jsem si napsal slovo od slova anglicky a drtil se to nazpaměť, abych to tam vydávil jak u zkoušky z ekonomiky…

Pak to šlo rychle. Po první prezentaci přišel na řadu semestrální týmovej projekt. Týmovej projekt? “Hm, budu spolupracovat s lidma, se kterýma se nedomluvím... paráda!” (čti bez toho “paráda!” 🙂 )

A taky to, že když budu chtít říct anglicky něco já jim, tak to prostě nepůjde. Nakonec jsem “vyfasoval” Nepálce, Číňanku a Dána. Jak jsem byl v týmu s Nepálcem, Číňankou a Dánem

Tehdy se to zlomilo

Já totiž po 3 měsících začal mluvit. Do tý doby jsem jenom poslouchal a usmíval se anglicky

“Martine, když jsem tě poznala, uměl ses anglicky jenom usmívat,” potvrdila mi kamarádka, když už jsem jí rozuměl… Vsadím se, že kdybych zůstal jen u listování slovníkem, tak neřeknu po 3 měsících ani slovo.

Jak to vlastně v Dánsku dopadlo

Svoji roční dánskou misi jsem zakončil tím, že při závěrečných zkouškách, které byly 3, jsem 2 úspěšně zvládl. Jednu bohužel ne. Jelikož jsem dostával od školy v ČR finanční podporu na studium v cizině, tak to nebylo ideální.

Jedna nezvládnutá zkouška pro mě představovala nepříjemnost

Ve smlouvě o grantu bylo jasně napsáno, že pokud neudělám všechny zkoušky, budu muset část grantu vrátit.

Naštěstí po mě na domovské škole v ČR chtěli vidět jen osvědčení o tom, že jsem zvládl všechny předměty během roku a získal dostatečný počet kreditů. Lucky man!

Prospěl jsem a jedu dál!

Zamiloval jsem se do angličtiny! 12 měsíců a byl jsem v tom až po uši

Angličtina se mi zalíbila tak moc, že jsem chtěl hned odjet studovat do Anglie. Teď, když už umím anglicky, můžu cokoliv!

Zařídil jsem si to a z Dánska se vydal rovnou do Anglie. Tady se hodí říct, že jsem předtím byl v Anglii na týden se školou. V 17.

Moje vzpomínky: šíleně drahej vejlet, australské pivo Fosters a 2 slova: “Good day” (tzn. všechno špatně )

Není angličtina jako angličtina. Nebo spíš ang-lidština?

Po 5 letech jsem přiletěl do Anglie, nyní již připraven. Nebo jsem si to aspoň myslel. Neuvěřitelná story! Jak jsem přijel do Anglie a myslel jsem si, že umím anglicky

Rok života v Anglii mě naučil nejen to, že vzdělávací systém v ČR má v porovnání s kvalitou vzdělání v Anglii velký mezery.

Z druhé strany i finanční, protože mě roční školné na univerzitě vyšlo na 110 000 Kč. Každopádně si stojím za tím, že to byla dobrá investice.

Rok v Anglii a Business English = z rozmluveného se stal profesionál

Díky roku v Anglii zakončeným bakalářskou prací jsem zdokonalil svoji angličtinu natolik, že jsem po návratu domů začal angličtinu učit.

Jelikož jsem studoval v Anglii obor Mezinárodní obchod, byla pro mě obchodní angličtina denní chleba.

Když jsem začal učit angličtinu, věnoval jsem pozornost právě “business english” a klienty připravoval na byznys situace, jako jsou obchodní jednání nebo prezentace.

Ano, anglicky! (čtete správně, není to italsky! )

A kdybyste si měli zapamatovat jen 1 věc, ať je to tahle.

Jedna z nejdůležitějších lekcí

Jednou z mocných metod, kterou jsem se za 110 000 Kč naučil, a která tak zoufale chybí ve vzdělávacím systémů ČR, je tzv. Learning by doing.

Učíte se tím, že něco děláte. Je to přesně opak toho našeho budu to dělat, až se to naučím. Hloupost!

Proto moji klienti mluví anglicky během 15 minut

Rozmlouvám anglicky už od 2011 (testováno na lidech 🙂 )

Rozmluvil jsem spoustu chorobných nemluvičů. Rukama mi prošly snad všechny povahy a typy lidí. Všichni mají jedno společné… mluví anglicky

Přečti si příběhy rozmluvených díky Hi English!

ROZMLUVÍM TĚ ANGLICKY!

Díky za tvůj čas, teď mluv (pokud chceš mluvit se mnou, ozvi se mi),

Martin